1. června 2024 jsme se za mírného deště sešly dvě turistky na zastávce Hradební a těšily se na další jihlavské účastníky Měřínské padesátky, jedoucí z autobusového nádraží. Po nástupu do autobusu jsme však marně vyhlížely známé tváře. Sešli se snad prý také jenom dva a z toho důvodu, a i pro nepřízeň počasí, se vrátili domů.
Dojely jsme s Jiřkou do Měřína a vydaly se směrem, odkud vycházela spousta turistů. Dorazily jsme tedy na start na fotbalovém hřišti a vybraly si trasu 15 km. Každý rok míří na jinou světovou stranu, tentokrát na sever, a pak na východ od Měřína a zpět.
My dvě jihlavské jsme nemohly zabloudit, protože cestu šly zástupy turistů. Nejdříve jsme všichni došli na hráz rybníka Nový, pak po lávce přešli Balinku a před třemi mosty odbočili na trasu k rybníku Valcha, kde jsme si prohlédli ruiny Hájkova mlýna. Od začátku trasy už nepršelo a postupně vysvítalo sluníčko. V lese jsme po žluté turistické trase vystoupili až na nejvyšší bod 694 m n. m, tj. na vrchol Dědkovské hory, poskytující výhledy, zejména na jihovýchod (elektrárna Dukovany) a krásné lesní scenérie jihozápadu.
Pak jsme prošli Dědkovem, poté kolem čtyř rybníků, kde jsme pozorovali labuťky a po žluté značce na fotbalové hřiště. Tam pro nás pořadatelé kromě diplomu připravili tradiční výbornou polévku.
Poseděli jsme s dalšími účastníky, mohli si zakoupit další drobné občerstvení, děti zablbnout na hřišti i s aquazorbingem a já si pořídila v reklamním stánku želatinové kapsle ala bonbony na klouby. Denně mohu 3, ale jsou tak dobré, že bych jich zbaštila mnohem víc.
Byl to pěkný, nečekaně nedeštivý už 53. ročník Měřínské padesátky, jehož se zúčastnilo přes 1160 turistů či cykloturistů.
Zapsala Jana Včelová
Foto J. Včelová, J. Veselý