Podzim nastoupil se všemi svými rozmary. V pátek v noci a celý den dost silně pršelo, ale sobota 4. listopadu 2023 se vyloupla do téměř čistě modré oblohy. Už dávno naplánovala Marie Nováková na tuto sobotu vycházku z Velkého Pěčína do Telče. Shodou okolností právě tento den pořádal KČT, odbor Telč 52. ročník dálkového pochodu “Vysočinou k Telči, aneb Od rakouských hranic k Telči”. Vlakem tímto směrem jelo mnoho turistů. Jeli většinou do Dačic, kde byl start tohoto pochodu. Naše skupina 22 turistů jela do Velkého Pěčína a odtud se chystala jít do Telče. Náhodou to byl stejný úsek trasy pochodu, jen trochu zkrácený.
Slunce svítilo, až oslňovalo, a my se vydali po zelené turistické značce. Zanedlouho jsme došli k opravenému vodnímu mlýnu a tvrzi Černíč. Při prohlížení tohoto objektu vyšel jeden z majitelů a něco nám pověděl o historii této tvrze, která byla v 16. století přestavěna na vodní mlýn. Od r. 1972 je chráněná jako kulturní památka České republiky.
Vodní náhon nás zavedl k Černíčskému rybníku. Rybníkem protéká řeka Moravská Dyje. Je velmi rozsáhlý a uprostřed je několik ostrůvků. Slunce, modrá obloha a třpytící se hladina vykouzlily krásný obrázek zdejší krajiny. U rybníka sedělo několik rybářů – zatím bez úlovku, a my pokračovali stále po zelené do obce Černíč s hezkou zvoničkou. Mezi obcemi Černíč a Slaviboř stála kontrola pochodu, ke kterému my nebyli (zatím) přihlášení. Přesto nám byl nabídnut čaj a razítko pochodu.
Stále nás zelená TZ vedla dál k Radkovu. Někteří u železniční zastávky posvačili a odpočinuli si. Na chvíli se skupina roztrhala. Na další cestě se obě skupiny zase sešly. Poslední úsek k Telči vedl kolem železniční tratě. Užívali jsme si cestu nádhernou krajinou, zbarvenou do podzimních barev, ozářenou sluníčkem a teplotou ovzduší, neobvyklou na tuto dušičkovou dobu.
Těsně před Telčí u hráze Staroměstského rybníka se naše skupina opět rozdělila. Někdo spěchal na dřívější vlak, jiní zase spěchali do města. Poslední malá skupinka našich turistů došla pohodovým tempem do cíle v sokolovně. Dodatečně se přihlásili k pochodu, vypili si zaslouženou kávu a od pořadatelů ochutnali chléb s výbornou škvarkovou pomazánkou. Ještě zbylo trochu času na krátkou návštěvu města Telče a krásný den završil zákusek v cukrárně.
Ve vlaku se všichni, kteří neodjeli dříve, zase sešli a spokojeně odjeli do Jihlavy.
I když jsme dostali pamětní list s údajem na 15 km, ve skutečnosti jsme ušli jenom krásných 11 km, protože trasa z Velkého Pěčína byla přece jen o něco kratší.
Zapsala Věra Veselá
Foto Jiří, Věra, Jiřina a Miloš Veselí