Letní prázdniny pomalu vrcholí, tropická vedra nešetří ani přírodu, ani živé tvory. Přesto se turisté vydávají na toulky a výlety jak pěšky, tak i na kole.
Ve dnech 20. – 25. srpna 2023 se ubytovala skupina osmi cykloturistů z KČT, odbor Čeřínek Jihlava v penzionu Adria II ve Starém Městě pod Landštejnem, aby podnikala cyklotoulky v této krásné oblasti zvané Česká Kanada.
V neděli 20. 8. 2023 jsme přijeli auty skoro v poledne k penzionu, kde na nás už čekali manželé Jana a Jaromír K. Mají nedaleko odtud chatu, tak nám nabídli, že nás budou po celý náš pobyt ve Starém Městě doprovázet. Nejprve jsme se v penzionu naobědvali a ubytovali.
První naše cyklovyjížďka vedla směrem k Žišpašskému rybníku, k chatě našich kamarádů. Po cestě jsme se zastavili v obci Klášter u Nové Bystřice. V tom velkém vedru nám přišla vhod studánka s pitnou, údajně zázračnou vodou, kterou jsme si doplnili, prohlédli si okolí kostela Nejsvětější Trojice a pokračovali k chatě u Žišpašského rybníka. Vykoupání v příjemně vlahé vodě rybníka bylo vrcholem dnešního dne. U chaty jsme strávili zbytek odpoledne a k večeru se vydali zpět do našeho penzionu, který byl vzdálen asi 10 km. Cesta po pěkné silnici tu vede převážně z kopce.
Nedělní cyklovyjížďka byla menší, poznávací, to abychom věděli, kde bude naše každodenní konečná osvěžující zastávka. Ujeli jsme 22 km.
V pondělí ráno nás vzbudilo sluníčko a švitoření jiřiček. Nasnídali jsme se z vlastních zásob a v devět hodin jsme byli připravení i s koly. Jana s Jaromírem přijeli z chaty za námi, aby nás vedli po trase Staré Město – Trojmezí – Maříž – Slavonice – Stálkov – Landštejn – Staré Město.
Na Trojmezí (historická hranice Čech, Moravy a Dolního Rakouska) jsme se zastavili a prohlédli si krajinu, kam bychom se před lety vůbec nemohli dostat. Velké teplo nás popohánělo dál. Při jízdě lesem bylo příjemněji. Pokračovali jsme do Maříže a pak do Slavonic. V restauraci U Pampiho jsme se naobědvali. Na okraji Slavonic jsme navštívili hájovnu, kde jsou vystaveny samorosty. Pan Karel Tůma se tomuto koníčku věnuje už více, jak 40 let. Obdivovali jsme, co dokáže vytvořit příroda, a pak fantazie člověka.
Potom jsme pokračovali lesem ke Graselově sluji. Kousek cesty jsme absolvovali pěšky. Eva si zkusila vystřelit z trojmužné předovky. Nešlo to, asi se tam vloudila nějaká chyba. Ani ve sluji se jí moc nelíbilo, nebyl tam totiž žádný loupežník. Jela tedy s námi dál.
Bylo zase velmi teplo, tak jsme opět skončili u nám už známého rybníka. Společné posezení u kávy a osvěžení v rybníce bylo jako za odměnu. Někteří si zaplavali přes celý rybník na druhou stranu a zpět a někteří se svezli na loďce.
Navečer už jen závěrečná desetikilometrová cesta do penzionu.
Naše dnešní trasa měla 47 km.
Na úterý 22. 8. jsme si s našimi přáteli naplánovali trasu: St. Město – Stálkov – Matějovec – Ďáblova prdel – Zvůle – Kaproun – chata – Staré Město
Vyjeli jsme zase kolem deváté. Překvapení pro nás byla obec Matějovec. Byli jsme tu pozváni na návštěvu k Procházkům. Bývalý spolupracovník a kamarád Jaromíra tady tráví s manželkou léto na chalupě. Tito pohostinní lidé nás pozvali na kávu. Na zahradě se sedělo hezky ve stínu stromů a setkání bývalých spolupracovníků nádražáků bylo milé, a nakonec se ukázalo, že i František se s panem Procházkou znali z dřívějška. Povídání a vzpomínání nebralo konce. Ale museli jsme se rozloučit a jeli dál.
Mezi vesnicemi Terezín a Nový Svět jsme zajeli ke skalnímu útvaru ze žuly, který připomíná svým tvarem pozadí. Proto dostal jméno “Ďáblova prdel”. Prohlédli jsme si kámen, vyfotili se a pokračovali k obci Nový Svět. Raritou tohoto místa je pivní a nápojový automat. Někteří vyzkoušeli, jak funguje.
Ve Zvůli jsme si dali oběd a pak přes Klenovské samoty a obec Blata přijeli k naší oblíbené zastávce k chatě u Žišpašského rybníka. Trochu osvěžení, trochu legrace a příjemné posezení. Pak už zase cesta zpátky do penzionu. Tam si zpestřili večer karbaníci u karet.
Úterní cyklotoulky měřily 45 km.
Plán na Středu 23. 8. byl následující: Staré Město – Klášter – Albeř – Nová Bystřice – Haugschlag – Staňkov – Peršlák – Nová Bystřice – Albeř – Blato – Staré Město
Před cestou při kontrole kol zjistila Marie závadu. Její kolo “vypustilo” duši.
Chlapi se tedy dali do opravy, která byla brzy hotová a my se mohli rozjet na trasu.
Nejprve jsme jeli ke Klášteru, kde na nás už čekali naši průvodci Jana s Jaromírem. Pokračovali jsme přes Albeř do Nové Bystřice. Tady bylo krátké zastavení na doplnění zásob a odtud jsme se vydali k rakouským hranicím. Část cesty jsme absolvovali Rakouskem. Brzy nás cesty dovedly zpět do Česka do Staňkova, kde jsme si dali U Sandokana dobrý oběd.
Další úsek cesty vedl lesem, což bylo velmi příjemné v tom vedru a kolem zaniklé obce Nové Mlýny jsme dojeli k Peršlágu. Zastavení a prohlédnutí areálu luxusního hotelu Peršlág bylo jen krátké a pak rychle přes Novou Bystřici na chatu k rybníku.
Večer v penzionu klasika – pohoda a karty.
Středeční trasa měla téměř 70 km. Trasu nemáme celou zaznamenanou pro výpadek mobilu.
Čtvrtek 24. 8.
Poslední cyklovyjížďka byla ze Starého Města přes Rakousko do Maříže – Slavonice – Stálkov – Rožnov (bizoní farma) – Žišpašský rybník – Staré Město
Z naší základny ve Starém Městě jsme zamířili přímo k rakouským hranicím. Projeli jsme kolem památníku padlých v první světové válce a zaniklé obce Košťálkov. Překročili hranice v obci Kleintaxen a otevřenou krajinou s výhledy jsme přijeli do lesa. Prohlédli jsme si přístřešek se sv. Hubertem a zajímavým kamenným stolem, ze kterého měli radost hlavně naši karbaníci.
Z rakouské strany jsme se přes Maříž dostali do Slavonic, kde jsme poobědvali, tento týden už podruhé, v restauraci U Pampiho. Vaří tu dobře, proto se sem rádi vracíme. Nakonec to máme “náhodou” při cestě.
Ze Slavonic nás zlákali bizoni v Rožnově. Na bizoní farmě jsme se občerstvili a potom naše obvyklá závěrečná cesta vedla zase k rybníku.
Tentokrát nebylo jen koupání, ale i posezení u ohýnku a opékání špekáčků. Užívali jsme si poslední výjezdní den. Jaromír litoval, že nás nemohl provést po všech zajímavých místech, které nám chtěl ukázat. Bylo by to ještě na další týden, nebo snad i na víc. Slíbili jsme si, že se na příští rok domluvíme a zase přijedeme. Tímto moc děkujeme manželům Kejvalovým, že nás provázeli cestami, které bychom asi těžko hledali.
Večer se nachýlil, rozloučili jsme se a vydali se zpět do penzionu.
Po cestě zpět opět stávkovalo Marušce kolo. Naštěstí na posledních asi 500 m.
Ve čtvrtek byla trasa dlouhá 49 km.
Pátek 25. 8. 2023 byl den odjezdu do Jihlavy.
Naložili jsme kola na auta, ohlédli se za penzionem a jeli do Slavonic. Cyklistický servis měl otevřeno a ochotně Marušce opravili defekt. Když se vrátila s opraveným kolem, šli jsme do města na prohlídku. Bylo stále velké horko. Dobrá zmrzlina osvěžila, ale ne na dlouho. Na oběd jsme si zašli do naší oblíbené restaurace U Pampiho a pak už cesta autem domů. Cesta se samými objížďkami nás zavedla do Českého Rudolce, kde jsme na chvilku zastavili, abychom zkontrolovali, jak pokračuje oprava zámku. Zjistili jsme, že je téměř na stejné úrovni, jako před lety, když jsme tu byli naposled.
Do Jihlavy jsme dojeli vpořádku.
Za celý pobyt jsme na kole najeli 232 km. Měli jsme štěstí na pěkné počasí, sice trochu víc teplé, než bychom si přáli, ale silné bouřky, které přišly potom v sobotu a v neděli, bychom tam nechtěli zažít.
Zapsala Věra Veselá
Foto V+J Veselí