5. díl putování po stopách předků Gustava Mahlera uskutečněný jako doprovodný program hudebního festivalu Mahler Jihlava 2023 – Hudba tisíců
Pořádaly odbory KČT Tesla Jihlava a KČT Čeřínek Jihlava ve spolupráci s OS Mahler 2000 – společnost Gustava Mahlera
Neděle 25. června 2023
Na určeném stanovišti v Jihlavě se sešlo 44 zájemců, kteří v 7.30 odjeli zájezdovým autobusem po předem stanovené trase. Během jízdy seznámila Iva Svobodová, hlavní organizátorka z KČT Tesla Jihlava, účastníky s historii akce, která se koná od roku 2012, ale již několik let před tím oba turistické odbory propagovaly při své činnosti osobnost významného hudebníka a skladatele, který prožil dětství a mládí v Jihlavě.
Míša Svatošová z KČT Čeřínek Jihlava pak nastínila kořeny Mahlerova rodu, který přišel na Vysočinu z jižních Čech: Jakub z Chmelné je v archivech doložen v roce 1680, syn Abraham Mahler (1720–1800), jeho vnuk Šimon (1793–1865), Šimonův syn Bernard (1827–1889) = otec Gustava Mahlera (1860–1911). Zmínila také nejvýznamnější osobnosti rozvětveného rodu a jejich osudy.
První zastávka autobusu byla v Čechticích, kde si turisté prohlédli místní pamětihodnosti – kostel sv. Jakuba, zámek, radnici z roku 1606 a hotel, v němž ve 2. polovině 19. století čekávali cestující na dostavníky. V městečku Čechtice, které tvoří přirozený dopravní uzel, bývala přepřahací stanice dostavníků z Jihlavy, Humpolce a jižních Čech do Ledče nad Sázavou, Vlašimi a Lipnice nad Sázavou – všude tam měl Gustav Mahler příbuzné a cestoval za nimi i se svými přáteli. Dnes v městyse a jeho 14 místních částech žije přes 1 400 obyvatel.
Jen asi 10 km je vzdálená podblanická obec Pravonín, v jejíchž 7 osadách žije asi 600 obyvatel. Na návsi jsme si prohlédli mimořádně cennou stavbu původně románského kostela sv. Jana Křtitele se vzácnými varhanami, které v roce 1822 vyrobil místní rodák Jeroným Wrabec.
Pravonínský zámek má bohatou minulost – na začátku 19. století, když zdejší panství patřilo Janu Pachtovi z Rájova, příteli a podporovateli hudebníků, pobýval tu v letních a podzimních měsících roku 1832 německý hudební skladatel Richard Wagner, kterému se zdejší pobyt i příroda velmi líbily.
V současnosti má po několika letech, v nichž zámek výrazně chátral, nového majitele, který má v úmyslu historickou budovu opravit a uvést do původního stavu.
V Pravoníně žilo několik židovských rodin, po válce se bohužel nikdo z nich domů nevrátil. Synagoga v č. p. 85, která v obci bývala, je nyní v žalostném stavu.
Hlavním bodem zdejší návštěvy byl židovský hřbitov, založený ve 30. letech 18. století necelé 2 km od obce. Pochovávali se tu kromě pravonínských, také Židé ze všech okolních obcí – z Chmelné, Čechtic, Miřetic a dalších – všude tam žili nejstarší členové Mahlerova rodu, proto je jasné, že většina jich odpočívá na tomto hřbitově. Náhrobky nejsou udržované, i když tráva mezi nimi byla posekaná a seno nám šustilo pod nohama. Našli jsme povalený náhrobek Josefa Mahlera, který zemřel v roce 1894 – není to však člen větve, z níž pocházel Gustav Mahler.
Cestou ke hřbitovu jsme si v krásném nedělním počasí užívali výhledů na bájnou horu Blaník.
Jen pár kilometrů, vlastně přes kopec, je vesnice Chmelná, odkud pochází rod Mahlerů. Zde byl první z nich, Abraham, syn Jakubův, v roce 1787 zapsán císařskými úředníky z důvodů snadnější identifikace židovského obyvatelstva a uvedením v registrech nejen vlastním jménem, ale i příjmením – to je dnes známé po celém světě a příslušníci rozvětveného rodu jsou rozeseti po všech kontinentech. Abraham Mahler byl synagogální zpěvák, prodavač koření a košer řezník. S manželkou Annou bydleli v nájmu u svobodného rolníka Matouše Jilicha v domě č. p. 19. Zbytky synagogy v Chmelné jsou skryté v základech nynější stodoly, která patří k domu č. p. 23. V úpravné vesničce žije v současnosti asi 150 obyvatel.
Poslední zastávkou při putování místy, kde žili příbuzní Gustava Mahlera a kam slavný hudebník a dirigent jezdíval, bylo město Vlašim i překrásný zdejší zámecký park.
Do Vlašimi jezdíval mladý Gustav Mahler za svým bratrancem Gustavem Frankem, což byl syn Anny Frankové, sestry Mahlerovy matky. Ta se provdala za bohatého vlašimského obchodníka Ignáce Franka a jedním z jejich dětí byl Gustav, o rok starší nežli Mahler. Rodiny udržovaly časté styky, oba bratranci spolu bydleli při vídeňských studiích.
Gustav Frank vystudoval Akademii výtvarných umění, obor malba a mědirytectví a záhy se stal ve svém oboru uznávaným umělcem. V roce 1890 byl povolán jako vyučující na carský umělecký institut v Petrohradě, kde se mu velice dařilo a dosáhl velkých uměleckých i osobních úspěchů. Byl jmenován státním radou a jako významný grafik a rytec se stal autorem všech ruských bankovek, vydávaných v době vlády cara Mikuláše II., jeho umění bylo po celé Evropě vysoce ceněno. Oženil se tu a s rodinou v Rusku žil do roku 1912, pak odešel do Německa. Zemřel v roce 1923 v Lipsku.
Slavný ruský malíř Ilja Repin je autorem portrétu Gustava Franka – ten jsme si, stažený z internetu, ukázali.
Na domě č. p. 130 na Žižkově, kdysi Velkém náměstí, kde rodina Frankova bydlela, je pamětní deska s uvedením stručných dat o životě obou bratranců Gustavů – Mahlera i Franka.
Bylo namístě uvést zajímavost, že Gustav Mahler jednou, právě týden po požáru Národního divadla, přijel do Vlašimi v době, když vlastenecký čtenářský spolek pořádal 18. 8. 1881 akademii s peněžní sbírkou na obnovu divadla. Svou účastí a vystoupením přispěl Gustav Mahler k tomu, že finanční výtěžek, zaslaný z Vlašimi do Prahy, byl značný.
Dostavníky zastavovaly v době Gustava Mahlera na Malém, dnes Palackého náměstí a Mahler si krátil čekání procházkami v zámeckém parku, který tehdejší majitelé panství, Auerspergové, vyzdobili množstvím romantických zahradních staveb umístěných mezi cizokrajnými stromy a květinami. Ani v dospělém věku nemohl Mahler na zážitky z parku a vzdálené troubení poštovské trubky, ohlašující příjezd dostavníku, zapomenout, dokonce ji jako slavné „poštovské sólo“ uvedl ve své 3. symfonii.
Účastníci našeho zájezdu procházeli vlašimským zámeckým parkem, prohlédli si Starý hrad, poetický bělostný altán na skále nad údolím řeky Blanice, Luční pavilon vyzdobený kresbami zde žijících motýlů, i nejkrásnější zahradní stavbu, Čínský pavilon, který prý inspiroval Gustava Mahlera k příklonu k čínské poezii.
Kvůli řece Blanici, protékající územím parku, bylo vybudováno několik mostů a můstků – prostě prohlídka trasy naučné stezky s 18ti zastaveními nabídne každému plnou hrst dojmů i poučení.
Trasa 5 km dlouhé procházky začíná u překrásné Vlašimské brány, z níž se stal symbol města, pokračuje pod příkrovem staletých stromů, které v parném dni dávaly kýžený stín, až k dalším dvěma branám vybudovaným v polovině 19. století. U Domašínské brány jsme si dopřáli občerstvení a pak se vrátili do centra města k pseudogotické kašně se sochou Rytíře, přirozenému středu svažitého Žižkova náměstí.
Na příhodném místě jsme nastoupili do autobusu, který nás zavezl do obce Kaliště u Humpolce k rodnému domu Gustava Mahlera, kde se budoucí hudební skladatel 7. 7. 1860 narodil Bernardu Mahlerovi a jeho ženě Marii, rozené Herrmannové z Ledče nad Sázavou. V říjnu toho roku se rodina přestěhovala do Jihlavy, místa dětství a mládí Gustava Mahlera.
Na dvoře penzionu v Kalištích nás u prostřených stolů přivítal ředitel hudebního festivalu Hudba tisíců profesor Jiří Štilec a nabídl nám skvělé pohoštění.
Před odjezdem jsme si prohlédli zdejší rozárium Gustava Mahlera a potěšili se množstvím pestrobarevně rozkvetlých růžových keřů.
Pro vzpomínku jsme dostali pamětní list, který souzní s výtvarným řešením tiskovin letošního 22. ročníku hudebního festivalu Mahler Jihlava – autorkou je Eva Bystrianská, výtvarnice zajišťující už léta propagaci festivalu.
Zapsala Míša Svatošová, členka KČT Čeřínek Jihlava
foto V+J Veselí