V neděli 14. 7. 2024 po desáté hodině vyjíždí 3 auta z Jihlavy do oblasti České Kanady do obce Blato. Osm cykloturistů se těší na týdenní pobyt v krásné krajině jihozápadní Vysočiny, nedaleko Nové Bystřice.
Cesta netrvala dlouho a už jsme dorazili do malebné obce Blato. Chalupu, kterou už jsme měli vyhlédnutou od loňska při pobytu ve Starém Městě, jsme nemuseli hledat. Ubytovali jsme se, a mezitím za námi přijeli na kole manželé Jana a Jarda Kejvalovi. Mají tady nedaleko chatu, a budou nás tu na našich cestách provázet.
Po obědě v penzionu Lada jsme se vrátili do chalupy chvíli poseděli v přístřešku u kávy a plánovali, která místa navštívíme, a kudy budeme jezdit během našeho týdenního pobytu. A protože letní počasí a veliké vedro lákalo k vodě, sedli jsme na naše kola a vydali se k Hornímu Žišpašskému rybníku, k chatě Jany a Jardy. Po osvěžující koupeli nás Jana pohostila výbornou kulajdou s liškami.
V podvečer jsme odjeli zpět na chalupu.
V pondělí ráno v 9 hodin přijeli naši průvodci Jana s Jardou a všech deset cyklistů se vydalo na cestu z obce Blato na Klášter 1, Větrov, k zaniklé obci Romava, potom jsme překročili hranice s Rakouskem. Obcemi Kautzen a Grosstaxen jsme projeli zpět na hranice a zastavili jsme u zaniklé obce Košťálkov a pokračovali na Dobrohoř. Před Starým Městem pod Landštejnem jsme u cesty míjeli ohradu s bizony. Jeden se vydal k plotu a vypadalo to, že se chce s námi kamarádit. Ale veliké zvíře v nás budilo respekt. Dál jsme pokračovali k hradu Landštejn. V restauraci Landštejnský dvůr jsme poobědvali a odtud odjeli k našemu známému rybníku, kde jsme vydrželi až do podvečerních hodin.
V pondělí jsme ujeli 45 km.
V úterý nás vzbudilo sluníčko a před devátou opět přijeli Kejvalovi. Před odjezdem jsme dostali od Alenky každý kousek melouna na osvěžení před cestou a nasedli na svá kola na dnešní trasu, která vedla přes Hůrky, Potočnou a za Dobrou Vodou jsme se zastavili u menšího rybníčka a obdivovali rozkvetlé lekníny. Další zastavení bylo u Kačléžského rybníka.
Cesta pokračovala přes Kunějov, Senotín a Hůrky u Nové Bystřice, kde byla zastávka na oběd v hostinci “Na návsi”. V Rožnově jsme chvíli poseděli s nanukem pro ochlazení a prohlédli si v ohradách bizony, kteří se ale kamarádit nechtěli. Cestu jsme zakončili u Žišpašského rybníka, a pak 2 km do Blata.
Úterní vyjížďka měřila 50 km.
Středa ráno byla opět sluníčková, ale bylo chladněji. Deset cyklistů se vydalo na cestu přes Albeř do Nové Bystřice a přes Smrčnou k hranicím. Na hranicích nás překvapil začínající deštík. Navlékli jsme pláštěnky a pokračovali do Haugschlagu a zase směrem k českým hranicím. Přesně na hranicích přestalo pršet. Ve Staňkově “U Sandokana” jsme obědvali a potom jeli k Peršláku. Cestou se ještě zastavili u zaniklé obce Nové Mlýny. Z Peršláku přes Smrčnou do Nové Bystřice, kde byla zastávka v cukrárně, a odtud už rovnou do chalupy v Blatě. Dnešní cesta měřila 51 km.
Na závěr dne někteří využili vířivku na zahradě u chalupy.
Čtvrtek začal stejným scénářem. Přijeli Kejvalovi a všichni společně jsme se vydali na cestu, ale tentokrát směrem na Stálkov a do Slavonic. Před Slavonicemi Jirka zjistil, že má v kole prasklou špici. K servisu kol nebylo daleko, tak se skupina rozdělila. Jirka, Věra a Marie zůstali ve Slavonicích a ostatní zatím jeli projet část cyklostezky, vybudované z bývalé železniční tratě. Asi po hodině se zase všichni sešli na obědě v restauraci “U Pampiho”.
Po obědě cesta vedla přes Vlastkovec a Stoječín do Matějovce.
V Matějovci máme známé a zastávku na zahradě vesnického domku s příjemným posezením s příjemnými hostiteli jsme si nenechali ujít. Návštěvu jsme si domluvili samozřejmě předem a občerstvení od paní domu bylo připraveno. Bývalí kamarádi železničáři měli zase na co vzpomínat, ostatní obdivovali krásně rozkvetlou zahrádku. Všechno jednou končí. Od Procházků se nikomu moc nechtělo, ale ještě nám zbývala zpáteční cesta na chalupu do Blata. Ale než jsme opustili Matějovec, byla nám nabídnuta návštěva Galerie v Matějovci. Expozici obrazů a dřevěných soch jsme si se zájmem prohlédli a ještě nakoukli do zahrady s bonsaji. Byla to hezká tečka návštěvy v Matějovci. Odtud jsme jeli už rovnou do našeho ubytování. Ujeli jsme 46 km, a ti, co zůstali ve Slavonicích měli 41 km.
U rybníka jsme se nestavili, ale příjemná vířivka nahradila osvěžení a relax po celodenním cestování.
Ale čtvrtek ještě nekončil. Měli jsme naplánované opékání špekáčků. Při přátelském posezení v přístřešku se povídalo, vzpomínalo na zážitky z cest a taky jsme poděkovali Kejvalům za poskytnutí chaty a prostranství u ní ke koupání, a hlavně za provázení a plánování tras po značených i neznačených cestách Českou Kanadou.
V pátek byl náš cíl naplánovaný k chatové oblasti u rybníka Komorník. Jeli jsme z Blata na Klenovou, Kaproun, Kunžak a k chatové oblasti Komorník.
Přijeli jsme do kempu a tam na nás začali volat místní, že tam nesmíme projet. Nezbylo nám nic, než se otočit a k rybníku jet jinou cestou. Lesní cesta vedla do vrchu, byla hodně kamenitá a prorostlá kořeny stromů. Jelo se po ní moc špatně, někteří kolo vedli. Nakonec jsme se přece dostali na lepší cestu a přijeli k bráně kempu u rybníka Komorník. Po domluvě s obsluhou recepce jsme odstavili kola za bránou a šli se na chvíli projít kempem. Je to velmi příjemné prostředí k rekreaci. Moc se nám tam líbilo.
Z kempu jsme odjeli do Strmilova na oběd do restaurace Komorník.
Po dobrém obědě jsme pokračovali na Kunžak, směrem na Terezín, po MTZ na Klenovské Samoty, do Klenové a přes Blato k rybníku u Kejvalů. Poslední den, kdy jsme se mohli vykoupat a osvěžit v oblíbeném rybníku jsme rádi využili. Ujeli jsme 48 km
Skupina čtyř měla chuť si prodloužit cestu a jela od Samot ještě: Senotín, Hůrky, žel. st. Hůrky, Blato a rybník u Kejvalů. (58 km).
Po návratu do našeho ubytování jsme si ještě večer naposled zavířili ve vířivce. Bylo to hezké a příjemné rozloučení s pobytem v Blatě.
Sobota 20. 7. 2024 Ráno nastal v chalupě frmol. Všichni balili a chystali se na cestu domů. Před desátou bylo hotovo a klid. Počkali jsme na paní domácí, předali jsme chalupu a odjeli do Jihlavy.
Celkem jsme ujeli 235 km a ti zdatnější 250 km
Zapsala Věra Veselá
Foto V+J Veselí, Fr. Dörrer, A. Stratilová