16. – 19. 11. 2023
Hlavní turistická sezona končí a každoročně na závěr bývá celostátní akce “Za posledním puchýřem”. Loni v Krupce u Teplic v Čechách štafetu na “51. ročník Za posledním puchýřem” převzal KČT, odbor Žďár nad Sázavou.
Rádi se účastníme, a protože se jednalo o kraj Vysočina, nabídl náš odbor KČT, Čeřínek Jihlava pomoc při organizaci. Hlavně se jednalo o registraci přihlašovaných zájemců. Tohoto, ne zcela jednoduchého úkolu se ujal náš člen Miloš Veselý.
Ve čtvrtek 16. listopadu 2023 se ve městě konání ZPP v budově Active Club začali sjíždět turisté z celé republiky. Prezence předem přihlášených měla probíhat od 17 hodin (podle první informace už od 16 hodin). V malé místnosti bufetu se po chvíli tlačilo mnoho příchozích turistů, kteří se dozvěděli, že se prezence překládá na pozdější hodiny, protože ve velkém sále tělocvičny mají cvičení děti. Turisté jsou národ celkem trpělivý, ale myslím, že by asi měla mít přednost v tuto chvíli celostátní akce.
Naše skupina patnácti čeřínkovských se tedy zatím vydala ubytovat do internátu Obchodní školy. Tam ale nastal problém. Původně při přihlašování, už vlastně někdy v dubnu, jsme měli podle pořadatelů v nabídce dvoulůžkové pokoje. Měli jsme tedy skupinu rozdělenou po dvou – většinou manželské páry. Při vstupu do internátu bylo zjištěno, že některé pokoje jsou po třech lůžkách. Dokonce seznam, kde bude každý bydlet, byl takový, že někteří manželé by byli ubytováni každý v jiném pokoji a dokonce s úplně cizími lidmi.
Asi se to týkalo jen Čeřínku, protože další příchozí byli odbaveni hned a bez komplikací. Řešilo se to dlouho. Ještě jsme museli stihnout do 19 hodin večeři v Průmyslové škole a v 19 hodin zase začínalo slavnostní zahájení v Active clubu. Přebíhali jsme tedy v kalupu na večeři a pak na zahájení, které jsme stejně nestihli. Právě skončilo. Ale my neměli stále jasno, jak budeme bydlet. Pro čtyři lidi jsme neměli místo. A to ještě měli přijet zítra další dva. Pro ty čtyři jsme si to vyřešili vlastně sami po domluvě mezi sebou a jinými ubytovanými turisty. Řekli jsme si “DOBRÁ, STANE SE” a šlo se spát. Těšili jsme se na pátek.
V pátek 17. 11. mělo šest našich turistů objednaný zájezd na hrady a zříceniny a ostatních devět si udělalo pěší výlet po okolí Žďáru. Počasí bylo zprvu nepříjemně mrholivé až deštivé a větrné, ale to se brzy vylepšilo. Místy vysvitlo i sluníčko. Jen ten silný vítr stále foukal. Asi desetikilometrovou cestu jsme si naplánovali k sochám M. Olšiaka Hamroňovi a Mamlasovi. Na okraji Žďáru jsme si prohlédli Dolní hřbitov se čtyřmi kapličkami, sochou Anděla Posledního soudu a sochami dalších svatých. Nedaleko odtud je cukrárna, ve které jsme se posilnili kávou a zákuskem a vydali se po Naučné stezce kolem Zelené hory.
Užívali jsme si krásného okolí. Opatrně jsme našlapovali na mokré a kluzké, listím pokryté dřevěné chodníčky přes Mokřady pod Zelenou horou. Vycházka byla moc pěkná. Na oběd jsme se stavili v Taferně a potom už zpět do města.
Při cestě jsme se dozvěděli smutnou zprávu. Při výšlapu na výletě po hradech a zříceninách se těžce zranil náš turista Honza. Spadl z vysoké stráně, protože se opřel o zábradlí, které bylo ztrouchnivělé a pod ním povolilo. Vrtulníkem byl přepraven do nemocnice. Honzova žena Jitka poté zakončila pobyt ve Žďáru a odjela domů.
Šest našich turistů se zúčastnilo výletu po hradech a zříceninách Žďárska.
Večer v jídelně Průmyslové školy byl Country večírek. Většina z nás si zajistila předem vstupenky. Pěkné prostředí jídelny bylo záhy plné návštěvníků a k tanci i poslechu hrála amatérská country skupina “Popojedem”.
Byl to moc pěkný večírek. Při hudbě a tanci jsme zapomněli na všechny starosti a strasti dne. Dvacátá třetí hodina zakončila Country večer. Čekala nás sobota s hlavním pochodem puchýře.
V sobotu 18. 11. se naši turisté potkali v Active clubu s dalšími čeřínkovskými, kteří přijeli z Jihlavy na pochod. Kolem deváté se sjížděla většina účastníků. Celá tělocvična byla nacpaná k prasknutí. Všichni se přihlašovali k pochodu a také se dožadovali popisů tras a mapek. Vyskytl se zase problém – na nejvíce volené trasy bylo vytištěno nejméně popisů. Na dlouhé trasy 34 a 50 km bylo popisů mnohem víc, než by se předpokládal počet účastníků. Naši si vybrali trasu 13 km. Popis trasy nakonec taky získali a vyšli na cestu.
Mezitím, co byli turisté na trasách, byla dvojice našich na stanovišti kontroly Tři Studně na trase 34 km. Původně tu přislíbili pomoc Jitka a Honza Korbelovi, ale pro zranění, tento jejich úkol převzali Věra a Jirka Veselí. Další, kdo nešel na pochod byl Miloš Veselý, kterého zaměstnali pořadatelé v Active clubu na startu při řešení některých organizačních záležitostí. Mimo jiné také pomáhal při prodeji suvenýrů.
Večer byla v Sokolovně puchýřovská zábava. Když se všichni usadili, začala hrát kapela. Hrála tak hlasitě, že lidé prosili o aspoň mírné ztlumení, ale to nebylo zpočátku vyslyšeno. Turisté jsou zvyklí na cesty přírodou, která “neřve” a ohlušující poslech někoho bolí v uších. Až později byla hudba trochu, ale opravdu jen trochu ztlumená.
Čekali jsme nějaké zahájení večera, které se nekonalo. Až po 22.hodině proběhlo předání štafety Posledního puchýře. Na PP 2024 převzal štafetu KČT, odbor Krásná Lípa. Po krátkých zdravicích pokračovala volná zábava s tancem. My jsme brzy odešli.
V neděli ráno jsme se probudili do bíle oděného města. Napadl sníh. Nebylo ho mnoho a během dne zase zmizel. Naše skupina se rozhodla, že navštíví Muzeum Moučkův dům a expozici Modelové království železnice v Kulturním domě. Někteří odjeli už dříve vlakem a zbyla jen skupina, která odpoledne odjela auty.
Poslední puchýř ve Žďáru nad Sázavou skončil. Určitě si oddechli pořadatelé KČT, odbor Žďár nad Sázavou, ale i náš člen Miloš Veselý, který měl na starosti přihlašování účastníků. Měl s tím práce a starostí více jak tři čtvrtě roku. Pořadatelé mu často měnili informace o pobytech, některé informace se k němu ani nedostaly, a tak byly stále nějaké nesrovnalosti. A nejen to, další problém také vyvstal nad vstupenkami na sobotní komentované prohlídky kostela na Zelené hoře.
A ještě se vrátím k našemu ubytování v internátě Obchodní školy. Další naši dva členové, kteří byli k ubytování řádně přihlášeni (pobyt měli mít od pátku), neměli vůbec místo. Jen proto, že se zranil Honza a Jitka odjela, tak se ubytovali na jejich pokoj.
Všichni uznáváme, že takovou akci uspořádat není vůbec jednoduchá věc. Vždy se vyskytnou nějaké “zmatky”, ale v tomto případě těch “zmatků” bylo až dost. Myslím, že tady vázla komunikace. Vypadalo to tak, že jeden něco třeba dodatečně rozhodl a k dalším se to nedostalo. Je to škoda.
Ale jak se říká: na konec všechno dobré. Přejeme všem ze Žďáru, ať se jim lépe daří na dalších akcích.
Posledního puchýře se zúčastnilo 21 členů KČT, odbor Čeřínek
a nachodili po Žďársku celkem asi 47 km.
Zapsala Věra Veselá
Foto V + J Veselí, M + J Veselí, Fr. Dörrer, A. Stratilová, E. Horská